Otázky a odpovědi
Časté otázky českých firem o slovenské e-fakturaci a Peppolu
Stav k
Povinná e-fakturace, která na Slovensku startuje 1. ledna 2027, vypadá z české strany hranice jinak: firmy se neptají, jestli se jich týká, ale která z jejich slovenských aktivit, zda jim stačí stávající poskytovatel, jak to zvládne POHODA nebo Money a kdy něco podobného přijde do Česka. Shromáždili jsme 24 otázek finančních ředitelů, účetních kanceláří, e-shopů i dodavatelů softwaru ve čtyřech okruzích. Slovenskou verzi pro slovenské podnikatele vede sesterský portál ePoštári.sk.
Z čeho odpovědi vycházejí
Slovenská část se opírá o zákon č. 385/2025 Z. z. a o metodický dokument slovenské finanční správy Často kladené otázky k eFaktúre (9/DPH/2025/IM) ve znění ze 7. července 2026. Česká část vychází ze sněmovních tisků na psp.cz, ze zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, a zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Registr poskytovatelů se průběžně mění, počty proto uvádíme vždy s datem.
Slovenská povinnost a české firmy
Slovenský zákon rozlišuje dvě povinnosti: vystavovat e-faktury musí plátci DPH usazení na Slovensku při tuzemských B2B a B2G dodáních, přijímat je musí umět každá slovenská právnická osoba a každý slovenský podnikatel. Pro české skupiny z toho plynou situace v tabulce; přeshraniční faktury mezi Českem a Slovenskem zůstávají do 30. června 2030 mimo slovenský mandát.
| Situace české firmy | Vystavovat slovenské e-faktury | Přijímat přes doručovací službu | Od kdy |
|---|---|---|---|
| Slovenská dcera, plátce DPH | ano (tuzemské B2B/B2G) | ano | 1. 1. 2027 |
| Slovenská dcera, neplátce DPH | ne | ano | 1. 1. 2027 |
| Stálá provozovna, slovenský plátce DPH | ano (tuzemské B2B/B2G) | ano | 1. 1. 2027 |
| Jen registrace k DPH podle § 5, bez provozovny | ne | ne | přeshraniční B2B až od 1. 7. 2030 (ViDA) |
| Export na Slovensko bez místní přítomnosti | ne | ne | přeshraniční B2B až od 1. 7. 2030 (ViDA) |
Týká se slovenská e-fakturace od roku 2027 i českých firem?
Ano, ale jen těch, které jsou na Slovensku usazené. Slovenská s. r. o. v českém vlastnictví nebo stálá provozovna české firmy, která je slovenským plátcem DPH, musí od 1. ledna 2027 vystavovat tuzemské B2B a B2G faktury jako e-faktury přes certifikovaného poskytovatele, hovorově digitálního pošťáka. Přijímat e-faktury musí umět každá slovenská právnická osoba a každý slovenský podnikatel, i neplátce DPH. Tři typické situace rozebírá průvodce slovenská e-fakturace.
Máme jen slovenskou registraci k DPH podle § 5. Musíme e-faktury vystavovat?
Ne. Česká firma registrovaná k slovenské DPH pouze podle § 5 slovenského zákona o DPH, tedy bez provozovny na Slovensku, není v tuzemsku usazená a slovenské e-faktury v první fázi (do 30. června 2030) vystavovat nemusí; nemusí je ani přijímat přes doručovací službu. Zda konkrétní přítomnost na Slovensku zakládá stálou provozovnu, je daňová otázka, na které stojí celá další příprava. Doporučujeme ji uzavřít se slovenským daňovým poradcem s předstihem před koncem roku 2026.
Fakturujeme z Česka slovenským zákazníkům. Musíme od 1. ledna 2027 posílat e-faktury?
Kvůli slovenskému zákonu ne. První fáze pokrývá jen tuzemské transakce mezi subjekty usazenými na Slovensku; přeshraniční faktury CZ → SK se do 30. června 2030 vystavují postaru a slovenský mandát se jich netýká. Od 1. července 2030 na ně dopadne směrnice ViDA. Slovenští B2B zákazníci ale mohou o strukturovanou fakturu přes síť Peppol požádat dobrovolně i dříve; co to znamená pro internetové obchody, popisujeme na stránce pro e-shopy.
Slovenský dodavatel nám fakturuje do Česka. Dostaneme od roku 2027 e-fakturu?
Nemusíte. Slovenský plátce DPH má v první fázi povinnost vystavit e-fakturu jen při tuzemském dodání jinému subjektu usazenému na Slovensku; česká firma bez slovenského usazení takovým subjektem není, takže faktura za přeshraniční dodání může dál přicházet jako PDF. Obě strany se ale mohou na doručování přes síť Peppol domluvit dobrovolně, česká firma k tomu potřebuje jen smlouvu s přístupovým bodem (viz otázky o síti Peppol níže). Od 1. července 2030 bude strukturovaná e-faktura u přeshraničních B2B dodání v EU povinná.
Stačí slovenské dceři posílat od roku 2027 PDF faktury, jak je to běžné v Česku?
Ne. V Česku je PDF faktura plnohodnotným daňovým dokladem v elektronické podobě, pokud s ní příjemce souhlasí (§ 26 odst. 3 českého zákona o DPH). Na Slovensku je od 1. ledna 2027 u tuzemských B2B a B2G faktur plátců DPH e-fakturou jen strukturované XML podle normy EN 16931 (profil Peppol BIS Billing 3.0) doručené přes certifikovaného poskytovatele; PDF, sken ani obrázek e-fakturou nejsou, ani s elektronickým podpisem. E-faktury se archivují 10 let v původním XML, stejně dlouho jako české daňové doklady podle § 35 zákona o DPH.
Jaké sankce hrozí slovenské dceři, když přechod nezvládne?
Za nevykázání údajů z faktur, jejich opožděné nebo nesprávné vykázání hrozí pokuta do 10 000 €, při opakovaném porušení až do 100 000 €. Jde o horní hranice: pokuta se neukládá při zjevném omylu, který subjekt bezodkladně opraví, ani tehdy, když prokáže výpadek svého digitálního pošťáka a údaje doplní hned po jeho odstranění. Podrobnosti shrnuje sesterský portál na stránce pokuty pri e-faktúre.
Do kdy se musíme rozhodnout a co lze udělat už teď?
Dobrovolný provoz běží od května 2026 a slovenská finanční správa ho doporučuje jako přípravu; v červnu 2026 spustila i výběrový portál VPDS. Do konce roku 2026 by česká skupina měla mít zmapované usazení slovenských entit, smlouvu s digitálním pošťákem na odesílání i příjem a otestované ostré faktury s reálným partnerem. Hlídejte i 15. prosinec 2026: poskytovatel, který do té doby neprokáže automatizované plnění oznamovacích povinností, bude z registru vymazán (§ 85o odst. 18). Časovou osu vede stránka termíny e-faktúry.
Digitální pošťáci a výběr
Bez smluvního digitálního pošťáka se od roku 2027 neobejde žádná slovenská entita české skupiny, přinejmenším na příjem. Okruh odpovídá na otázky o registru, cenách, českých poskytovatelích a českých účetních systémech.
Co je digitální pošťák a existuje něco takového v Česku?
Digitální pošťák je hovorové označení certifikovaného poskytovatele doručovací služby podle § 76a slovenského zákona o DPH: provozuje přístupový bod do sítě Peppol, kterým e-faktury odcházejí a přicházejí, garantuje věrohodnost původu a neporušenost obsahu a automaticky odesílá daňová data slovenské finanční správě. V Česku žádná taková oficiální role neexistuje: české právo nezná registr poskytovatelů ani povinnost doručovat faktury přes certifikovaný subjekt a pojem k nám přichází jen se slovenskou povinností. Podrobně na stránce co je digitální pošťák.
Může si česká skupina vybrat českého poskytovatele?
Ano. Registr slovenské finanční správy je otevřený celé EU a z 60 certifikovaných poskytovatelů k 17. 8. 2026 jich 33 sídlilo mimo Slovensko. V našem datasetu má české zázemí 16 ze 100 řešení, například GRiT, Dativery (Peppoš), ESO9, AIMTEC nebo STORMWARE (POHODA). Rozhoduje zápis v registru, ne sídlo; registr eviduje i zprostředkovatele prodávající službu na cizím certifikovaném řešení, proto si ověřte, kdo ji reálně provozuje. Srovnání s cenami vedeme na stránce digitální pošťáci.
Můžeme použít našeho stávajícího EDI nebo Peppol poskytovatele?
Jen pokud je certifikovaný ve slovenském registru, nebo doručuje přes poskytovatele, který certifikaci má. Slovenský pětirohý model vyžaduje, aby poskytovatel odesílal daňová data (Tax Data Documents) přístupovému bodu finanční správy; běžný evropský Peppol Access Point bez slovenské certifikace tento krok neprovádí a slovenský mandát sám o sobě nesplní. Zápis si ověřte přímo v registru na vpds.financnasprava.sk; mezinárodní poskytovatelé v něm zastoupeni jsou.
Kolik stojí digitální pošťák pro slovenskou dceru?
Ceny určuje trh; slovenská finanční správa očekává, že jednoduchá aplikace nepřesáhne průměr EU zhruba 5 až 12 € měsíčně. Samotný příjem e-faktur bez poplatku nabízí například Verteco Peppol Portál (do 1 000 faktur měsíčně; služba provozovatele tohoto portálu) nebo KROS (spuštění služby avizuje na podzim 2026); bezplatné plány do 50 faktur měsíčně mají třeba Asseco Solutions nebo Seyfor (Money S3). Veřejné ceníky přepočítáváme na jednu odeslanou fakturu při modelovém objemu 30 faktur měsíčně, stejnou metodikou pro všechny včetně služeb provozovatele; výsledek najdete v přehledu digitální pošťáci, bezplatné programy na stránce digitálni poštári zadarmo.
Stačí jeden pošťák pro celou skupinu, nebo potřebuje každá slovenská firma vlastního?
Smlouvu může mít jeden poskytovatel pro všechny slovenské entity skupiny, registrace v síti ale probíhá po identifikátorech: každá slovenská firma vystupuje pod vlastním Peppol ID 0245:DIČ a pro příjem může mít podle pravidel sítě Peppol právě jednoho poskytovatele. Na odesílání může mít subjekt smluvně více pošťáků. Při změně musí původní pošťák zrušit registraci v centrálním registru do 3 pracovních dnů od skončení smlouvy. Kritéria pro skupiny s ERP shrnuje návod jak vybrat digitálního pošťáka.
Jsme český dodavatel účetního softwaru. Jak nabídneme klientům slovenskou e-fakturaci?
Máte dvě cesty: vlastní certifikaci (sídlo v EU, nikoli nutně na Slovensku, certifikace OpenPeppol a akreditace slovenské finanční správy), nebo rychlejší zápis zprostředkovatele pod certifikovaným poskytovatelem, na jehož řešení vaše služba technicky poběží. Veřejně naceněné programy měli k 28. 8. 2026 čtyři poskytovatelé: Dativery (Peppoš SaaS) bez fixního poplatku, 0,16 € za odeslanou i přijatou zprávu nad 5 + 5 měsíčně na klienta (vstupní tarif Demo ceník označuje jako testovací; placené tarify od 199 €/měs.), Verteco digital services (provozovatel tohoto portálu) 99 € ročně za zápis + 2 €/měs. za aktivně odesílající IČO s 1 000 fakturami měsíčně v ceně, eFakturuj od 29 €/měs. + 0,04 € za odeslanou fakturu a ePošták 99 €/měs.; partnerské programy bez veřejné ceny mají mimo jiné Asseco Solutions, Fakturix, eFaktúra.sk, LHosting, Qvalia, eConnect a Ionite. Obě cesty srovnáváme na stránce jak se stát digitálním pošťákem.
Je POHODA, Money S3 nebo ABRA připravená na slovenskou e-fakturaci?
POHODA a Money S3 podle svých výrobců ano, ABRA přes partnery. STORMWARE (POHODA, mPohoda) je certifikovaným poskytovatelem s vlastním přístupovým bodem; Seyfor Slovensko je certifikován a v Money S3 řeší e-faktury modul Inbox, uživatelé mají posílat a přijímat koncem roku 2026. Vlastní podporu výrobce ABRA jsme nedoložili, ABRA Flexi i ABRA Gen ale napojuje certifikovaný poskytovatel Dativery (přístupový bod Peppoš), nástroje na jeho řešení (wflow, DOCU-X, Digitoo) a EDI poskytovatel GRiT; HELIOS má nativní napojení u Asseco Solutions a integraci nabízí i AIMTEC. Napojení na některý z českých systémů (POHODA, Money, ABRA, Helios, iDoklad nebo Shoptet) uvádí v datasetu 28 řešení; samotný účetní software certifikaci nepotřebuje. Podrobně na stránce účetní software.
Peppol a technika
Síť Peppol je pro českého čtenáře nová: stát ji nepoužívá, národní Peppol Authority neexistuje a v Česku se dosud mluvilo spíš o formátu ISDOC. Okruh vysvětluje, jak síť funguje, jak se v ní identifikují slovenské a české firmy a kde si e-fakturu vyzkoušet.
Co je Peppol a proč Slovensko nezvolilo centrální státní platformu?
Peppol je mezinárodní decentralizovaná síť pro výměnu strukturovaných dokladů, kterou spravuje sdružení OpenPeppol. Slovensko ji zvolilo místo centrálního státního portálu (původní projekt IS EFA byl v roce 2024 zrušen) a nastavilo pětirohý model: dodavatel, jeho pošťák, pošťák odběratele, odběratel a jako pátý roh finanční správa, které pošťáci odesílají daňová data. Stát tak neprovozuje vlastní vystavovací ani přijímací řešení. Síť a její pravidla vysvětlujeme na stránce Peppol.
Jak se v síti Peppol identifikuje slovenská a jak česká firma?
Slovenská firma vystupuje pod identifikátorem ve schématu 0245 spojeném s desetimístným slovenským DIČ, zapsaným jako 0245:DIČ; primární je DIČ, nikoli IČ DPH, což bývá častý zdroj chyb v kmenových datech. České firmy se v síti registrují nejčastěji ve schématu 9929, které je vyhrazeno pro české DIČ: ze 171 českých účastníků v Peppol Directory k 26. 8. 2026 ho používalo 146. Zda slovenský partner v síti už existuje, si ověříte nástrojem overenie Peppol, který ale pracuje jen se slovenskými DIČ.
Může se česká firma připojit k síti Peppol už dnes, i bez povinnosti?
Ano. Česko sice nemá národní Peppol Authority (tuto roli pro české účastníky plní přímo sdružení OpenPeppol) a stát síť k doručování faktur nepoužívá, připojení je ale čistě soukromá záležitost: stačí smlouva s kterýmkoli přístupovým bodem, včetně poskytovatelů z našeho přehledu. K 26. 8. 2026 bylo v Peppol Directory 171 českých účastníků, slovenských bylo o den dříve 491. Dává to smysl firmám, které chtějí slovenským partnerům posílat strukturované faktury dobrovolně nebo se s předstihem připravit na ViDA.
Je český formát ISDOC totéž co e-faktura podle EN 16931?
Ne. ISDOC je český národní XML formát z roku 2009, který veřejná správa uvádí vedle EN 16931 mezi přijímanými formáty a který je přípustný i jako formát datové zprávy do datové schránky (ISDOC/ISDOCX verze 5.2 a vyšší podle vyhlášky č. 194/2009 Sb.); masově se neujal, mimo jiné proto, že za ním nestála doručovací síť. Slovenský systém ISDOC nepřijímá: vyžaduje XML podle normy EN 16931 v profilu Peppol BIS Billing 3.0, takže software, který umí jen ISDOC, bude potřebovat aktualizaci nebo napojení na pošťáka. Pojmy obou zemí srovnává slovník.
Kde si můžeme e-fakturu zdarma vyzkoušet nebo zvalidovat?
Slovenská finanční správa ve spolupráci s partnery zveřejnila bezplatný open-source nástroj zrobefakturu.sk, ve kterém e-fakturu vytvoříte a zvalidujete. Sesterský portál nabízí na jedné stránce validátor XML, ověření firmy v síti Peppol a prohlížeč XML s exportem do PDF, včetně vzorové e-faktury ke stažení: overenie a validácia. Bezplatné tarify komerčních poskytovatelů, včetně bezplatného příjmu, srovnává stránka digitálni poštári zadarmo.
Česko a ViDA
V Česku dnes neexistuje zákon, návrh ani termín povinné tuzemské B2B e-fakturace; závazná data přináší jen evropské právo a jediná související novela v parlamentu, sněmovní tisk 218, e-fakturaci neobsahuje. Data, která je dobré znát:
| Datum | Co se děje | Stav |
|---|---|---|
| 1. 10. 2016 | Účinnost zákona č. 134/2016 Sb., jehož § 221 zakazuje zadavateli odmítnout e-fakturu ve formátu podle evropského standardu; ústřední státní orgány e-faktury přijímají od roku 2019 | platí, jen B2G a jen na straně příjmu |
| 2. 9. 2026 | Rozpočtový výbor projednává sněmovní tisk 218 (novela zákona o DPH, první fáze ViDA) | e-fakturaci neobsahuje |
| 1. 1. 2027 | Start povinné e-fakturace na Slovensku; navrhovaná účinnost první části tisku 218 (platformy, OSS) | slovenský termín závazný |
| 1. 7. 2030 | ViDA: povinná e-fakturace a digitální reporting přeshraničních B2B transakcí v celé EU | závazné evropské datum |
| 1. 1. 2035 | Nejzazší termín pro harmonizaci případného domácího režimu e-fakturace s evropským standardem | jen pokud ČR domácí povinnost zavede |
Kdy bude povinná e-fakturace v Česku?
Pro tuzemské B2B transakce neexistuje zákon, vládní návrh ani oficiální termín (stav k 26. 8. 2026); jediné závazné datum je 1. červenec 2030 pro přeshraniční B2B transakce podle směrnice ViDA. Pracovní skupina Ministerstva financí ČR a Generálního finančního ředitelství teprve studuje modely digitálního reportingu z jiných států; odhad poradenské společnosti Forvis Mazars mluví o implementaci nejdříve v roce 2029, jde ale o nedatovaný odhad jediného zdroje. Priority vlády leží jinde, od roku 2027 slibuje EET 2.0. Vývoj datujeme na stránce e-fakturace v Česku.
Co obsahuje sněmovní tisk 218 a týká se e-fakturace?
Sněmovní tisk 218 je vládní novela zákona o DPH, kterou vláda předložila 5. června 2026; první čtení proběhlo 14. července 2026 a garanční rozpočtový výbor ji má projednat 2. září 2026. Transponuje první fázi směrnice ViDA: pravidla pro platformovou ekonomiku, úpravy režimu jednoho správního místa (OSS) a zrušení režimu call-off stock, s účinností od 1. ledna 2027, respektive od 1. července 2028. Povinnou e-fakturaci ani tuzemský digitální reporting novela neobsahuje. Stav projednávání sledujeme na webu Poslanecké sněmovny.
Co je ViDA a co znamená datum 1. července 2030?
ViDA (VAT in the Digital Age) je směrnice Rady (EU) 2025/516 z 11. března 2025. Od 1. července 2030 zavádí povinnou strukturovanou e-fakturaci a digitální reporting přeshraničních B2B transakcí, které mají nahradit souhrnné hlášení; na Slovensku týmž dnem začíná druhá fáze. Členské státy mohou tuzemskou povinnost zavést kdykoli bez souhlasu EU (schvalování bylo zrušeno v dubnu 2025) a případný domácí režim musí sladit s evropským standardem do 1. ledna 2035. Podrobněji na stránce ViDA 2030.
Platí v Česku už dnes nějaká povinnost kolem e-faktur?
Jen vůči veřejné správě. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (účinný od 1. října 2016), v § 221 zakazuje zadavateli odmítnout elektronickou fakturu za plnění veřejné zakázky kvůli formátu, který odpovídá evropskému standardu elektronické faktury (EN 16931); ústřední státní orgány e-faktury přijímají od roku 2019. Dodavatelé ale elektronicky fakturovat nemusí a mezi firmami je e-fakturace zcela dobrovolná: v Česku stačí PDF faktura, se kterou příjemce souhlasí. Registr poskytovatelů, certifikace ani role obdobná digitálnímu pošťákovi v českém právu neexistují.
Bude Česko mít digitální pošťáky jako Slovensko?
To dnes nikdo neví. Česko nevybralo technický model: ve hře je decentralizovaná síť Peppol s certifikovanými poskytovateli (slovenská cesta) i centrální státní platforma po vzoru polského KSeF; přehled Evropské komise k e-fakturaci v ČR uvádí u plánů k ViDA doslova „no information“ (14. 8. 2025). Role obdobná digitálnímu pošťákovi by vznikla jen u decentralizovaného modelu. Debatu zatím vedou soukromí hráči, například provozovatel přístupového bodu Peppoš (Dativery) v květnu 2026 argumentoval pro slovenskou cestu; jde o názor firmy, která na Peppolu podniká, ne o vládní politiku.
Nenašli jste svou otázku?
Podrobné odpovědi podle role najdete na stránkách pro účetní, pro e-shopy a pro dodavatele softwaru; pojmy obou zemí vysvětluje slovník. Chybějící otázku nebo novější vývoj nám můžete poslat přes kontakt.