Evropský kontext
Směrnice ViDA: co se pro české firmy změní 1. července 2030
Stav k
Nejdřív to podstatné
ViDA je zkratka balíku „VAT in the Digital Age“, směrnice Rady (EU) 2025/516 z 11. března 2025. Pro české firmy z ní plynou dvě pevná data: od 1. července 2030 bude v celé EU povinná strukturovaná e-fakturace a digitální reporting přeshraničních B2B transakcí (nahradí souhrnné hlášení) a do 1. ledna 2035 musí být případný tuzemský režim sladěn s evropským standardem. Tuzemskou povinnost Česko zatím nemá; její stav vedeme samostatně na stránce e-fakturace v Česku.
Níže rozebíráme směrnici samotnou: co obsahuje, která data jsou závazná, co se změní pro českého exportéra a importéra, jak souvisí se slovenskou povinností od roku 2027 a co udělat dřív, než bude rok 2030 za dveřmi.
Co je ViDA: tři pilíře jedné směrnice
Směrnice mění evropskou směrnici o DPH ve třech oblastech, kterým se v odborných textech říká pilíře. Pro e-fakturaci je klíčový první z nich; zbylé dva mají do Česka přijít dřív, řeší je projednávaný sněmovní tisk 218.
Pilíř 1
Digitální reporting a e-fakturace
Od 1. 7. 2030 povinná strukturovaná e-faktura podle EN 16931 a digitální reporting přeshraničních B2B transakcí; souhrnné hlášení zaniká. Členské státy mohou od dubna 2025 zavést tuzemskou povinnost bez souhlasu EU, domácí režimy musí být sladěny do 1. 1. 2035.
Pilíř 2
Platformová ekonomika
Pravidla pro digitální platformy zprostředkující plnění, takzvaná fikce dodavatele: platforma se pro účely DPH považuje za dodavatele zprostředkovaného plnění. V Česku je součástí tisku 218.
Pilíř 3
Jednotná registrace k DPH
Rozšíření režimu jednoho správního místa (OSS) a zrušení režimu call-off stock, aby firma vystačila s méně registracemi k DPH v jiných státech. V Česku je součástí tisku 218; call-off stock končí 1. 7. 2028.
Časová osa ViDA z pohledu české firmy
Tabulka spojuje evropská data se stavem českého projednávání a se slovenskými termíny, které se dotýkají českých skupin. Stav tisku 218 odpovídá webu Poslanecké sněmovny k 26. 8. 2026.
| Datum | Co se děje | Význam pro českou firmu |
|---|---|---|
| 11. 3. 2025 | Rada EU přijala směrnici (EU) 2025/516 (ViDA); účinná je od 14. 4. 2025. | Členské státy mohou zavést tuzemskou povinnou e-fakturaci bez předchozího souhlasu EU. Česko této možnosti zatím nevyužilo. |
| 5. 6. 2026 | Vláda předložila sněmovní tisk 218, novelu zákona o DPH. | Transpozice první fáze ViDA: platformy, OSS, call-off stock. E-fakturaci ani tuzemský reporting neobsahuje. |
| 14. 7. 2026 | První čtení tisku 218 na 27. schůzi sněmovny. | Návrh přikázán výborům; rozpočtový výbor jej má projednat 2. 9. 2026. |
| 1. 1. 2027 | Plánovaná účinnost převážné části tisku 218 (pokud novela projde). | Nová pravidla pro platformy a OSS. Týž den začíná povinná tuzemská e-fakturace na Slovensku, která dopadá i na slovenské dcery a provozovny českých firem. |
| 1. 7. 2028 | Zrušení režimu call-off stock (tisk 218). | Dotkne se firem, které přemisťují zboží do skladu v jiném členském státě pro předem známého odběratele. |
| 30. 6. 2030 | Konec přechodného období podle § 85o slovenského zákona o DPH. | Poslední den, kdy jsou přeshraniční faktury CZ → SK mimo slovenský mandát. |
| 1. 7. 2030 | Povinná e-fakturace a digitální reporting přeshraničních B2B transakcí v celé EU. | Každý český plátce DPH s B2B obchodem uvnitř EU vystavuje a přijímá strukturované e-faktury podle EN 16931; souhrnné hlášení nahrazuje digitální reporting. |
| 1. 1. 2035 | Harmonizace tuzemských režimů e-fakturace. | Nejzazší termín pro sladění případného českého domácího systému s evropským modelem. Platí jen tehdy, pokud ČR domácí povinnost zavede. |
Slovenskou časovou osu se všemi mezikroky vede sesterský portál na stránce termíny e-faktúry.
Co se prakticky změní pro českého exportéra a importéra
Dnes je e-fakturace mezi firmami v Česku dobrovolná a faktura odběrateli v jiném členském státě může mít jakoukoli podobu; v praxi jde nejčastěji o PDF v e-mailu. Údaje o dodáních do EU získává finanční správa ze souhrnného hlášení. Od 1. července 2030 se mění tři věci.
1. Faktura do EU bude strukturovaný dokument
Exportér vystaví pro každé B2B dodání odběrateli v jiném členském státě strukturovanou e-fakturu podle evropské normy EN 16931, tedy XML (v praxi v syntaxi UBL nebo CII). PDF, ani elektronicky podepsané, tuto definici nesplňuje; může nanejvýš cestovat jako příloha pro lidské čtení. Totéž platí obráceně: importér musí umět strukturované faktury od dodavatelů z EU přijmout, zpracovat a archivovat.
2. Souhrnné hlášení nahradí digitální reporting
Údaje z každé přeshraniční e-faktury budou finanční správě předávány téměř v reálném čase (v terminologii směrnice digital reporting requirements, DRR). Souhrnné hlášení tím ztratí smysl a má zaniknout. Jak přesně bude český reporting vypadat, přes jaké rozhraní a v jakých lhůtách, dnes žádný český předpis neupravuje; podle dostupných informací zahraniční modely studuje pracovní skupina ministerstva financí a Generálního finančního ředitelství.
3. Tuzemské faktury a prodej spotřebitelům zůstávají stranou
Povinnost z ViDA míří jen na přeshraniční B2B transakce. Tuzemská faktura mezi dvěma českými firmami zůstává beze změny, dokud Česko nezavede vlastní mandát, a prodeje koncovým spotřebitelům (B2C) se e-fakturace netýká. Český e-shop prodávající zákazníkům v EU proto z ViDA řeší spíš změny OSS a pravidla pro platformy než e-fakturu.
| Oblast | Dnes | Od 1. 7. 2030 |
|---|---|---|
| Faktura odběrateli v EU | libovolná podoba, typicky PDF | strukturované XML podle EN 16931 |
| Faktura od dodavatele z EU | libovolná podoba, ruční přepis do účetnictví | strukturovaná e-faktura, nutný příjem a zpracování |
| Hlášení dodání do EU | souhrnné hlášení za období | digitální reporting z e-faktur téměř v reálném čase |
| Tuzemská B2B faktura | dobrovolně, bez povinnosti | beze změny, dokud ČR nezavede vlastní mandát (harmonizace do 1. 1. 2035) |
| Prodej spotřebitelům (B2C) | bez e-fakturace | bez e-fakturace |
Jak ViDA souvisí se Slovenskem
Slovensko je první soused, který možnost z ViDA využil: zákonem č. 385/2025 Z. z. zavedlo povinnou tuzemskou e-fakturaci od 1. ledna 2027, a to v pětirohém modelu na síti Peppol s certifikovanými poskytovateli, takzvanými digitálními pošťáky. Slovenský harmonogram je s tím evropským svázaný napevno:
- 1. 1. 2027 až 30. 6. 2030: první fáze, jen tuzemské B2B a B2G transakce mezi subjekty usazenými na Slovensku, v přechodném režimu podle § 85o slovenského zákona o DPH. Slovenský kontrolní i souhrnný výkaz (obdoby českého kontrolního a souhrnného hlášení) se v tomto období podávají dál.
- 1. 7. 2030: druhá fáze ke stejnému datu jako ViDA. E-fakturace a digitální reporting se rozšiřují na přeshraniční transakce a slovenský kontrolní i souhrnný výkaz mají zaniknout (podle odpovědí slovenské finanční správy v jejím FAQ k e-faktuře).
Pro české firmy z toho plynou dvě různé situace. Slovenská dcera nebo provozovna, která je slovenským plátcem DPH, řeší povinnost už k 1. lednu 2027 a potřebuje smlouvu s certifikovaným poskytovatelem; postup popisuje průvodce slovenská e-fakturace. Český exportér bez slovenské provozovny naopak do 30. června 2030 nemění nic: faktury CZ → SK jsou mimo slovenský mandát a slovenský odběratel je od něj může dál přijímat v dosavadní podobě. Změna pro něj přijde až s ViDA, 1. července 2030. Slovenský pohled na totéž téma shrnuje sesterský portál na stránce cezhraničná e-fakturácia a ViDA.
Slovensko jako generální zkouška na rok 2030
Slovenská e-faktura je XML podle EN 16931 (profil Peppol BIS Billing 3.0), tedy stejný standard, který ViDA předepisuje pro přeshraniční faktury. Česká skupina, která kvůli slovenské dceři zprovozní vystavování a příjem strukturovaných faktur už v roce 2026, si tím zároveň staví technický základ pro celou EU od roku 2030. Směrnice sama ovšem konkrétní doručovací síť nepředepisuje a Česko svůj model zatím nevybralo.
Domácí e-fakturace v Česku: možnost, ne povinnost
ViDA tuzemskou e-fakturaci nezavádí, jen ji umožňuje: od dubna 2025 může členský stát zavést domácí povinnost bez souhlasu EU a případný domácí režim musí do 1. ledna 2035 sladit s evropským standardem. Česko této možnosti zatím nevyužilo. V rozhovoru pro Ekonomický deník, který ministerstvo financí převzalo na svůj web 27. května 2026, uvedl ředitel sekce kontroly GFŘ Jiří Žežulka, že ministerstvo počítá se zavedením e-fakturace až v roce 2030; rozšíření na tuzemské transakce bude podle něj záviset na politickém konsenzu a věcně by je viděl jako možné od poloviny roku 2029. Jde o vyjádření v rozhovoru, ne o vládní návrh. Podrobný stav včetně priorit vlády (EET 2.0) vedeme na stránce e-fakturace v Česku.
Co udělat do roku 2030
Čtyři roky jsou dost času na klidnou přípravu, ne důvod k odkladu. Následující kroky dávají smysl bez ohledu na to, jaký model Česko nakonec zvolí, protože vycházejí z toho, co je jisté: formát EN 16931 a datum 1. 7. 2030.
- Zmapujte přeshraniční toky. Kolik faktur měsíčně vystavujete odběratelům v EU a kolik jich přijímáte, ze kterých zemí a z jakých systémů. Tím zjistíte, koho se změna dotkne nejdřív.
- Ověřte podporu EN 16931 v ERP a účetním systému. Zeptejte se dodavatele, zda systém umí strukturovanou fakturu podle EN 16931 vystavit i načíst a v jakém profilu (UBL, CII, Peppol BIS Billing 3.0). Přehled českých systémů a jejich napojení na certifikované poskytovatele vedeme na stránce účetní software.
- Připojte se k síti Peppol. Peppol je celoevropská síť, kterou pro doručování e-faktur zvolilo Slovensko a používá ji řada dalších států; česká firma se k ní může připojit dobrovolně už dnes přes soukromý přístupový bod. V našem přehledu digitálních pošťáků je 16 řešení s českým zázemím (například GRiT, Dativery, ESO9, AIMTEC nebo STORMWARE); vlastní přístupový bod provozuje i Verteco, provozovatel tohoto portálu. Jak síť funguje a co obnáší připojení, vysvětlujeme na stránce Peppol pro české firmy.
- Zvedněte kvalitu kmenových dat. Strukturovaná faktura netoleruje to, co PDF snese: chybějící nebo špatně zapsané DIČ odběratele, neúplné adresy, volný text tam, kde norma čeká číselníkovou hodnotu. U slovenských partnerů si ověřte identifikátor v síti Peppol (schéma 0245 plus desetimístné slovenské DIČ); nástroj na ověření vede sesterský portál na stránce overenie Peppol ID a funguje pro slovenská DIČ.
- Sledujte národní systémy zemí, kam fakturujete. Několik států zavedlo e-fakturaci dřív a po svém: Polsko systém KSeF, Německo formáty XRechnung a ZUGFeRD s postupným náběhem v letech 2025 až 2028, Itálie má povinnou e-fakturaci od roku 2019. Zda se vás tamní pravidla dotknou dřív než v roce 2030, závisí zpravidla na tom, jestli tam máte provozovnu nebo dceřinou společnost; ověřte to podle pravidel dané země.
- Slovenskou dceru řešte hned. Pokud máte na Slovensku plátce DPH, termín není rok 2030, ale 1. leden 2027; smlouva s digitálním pošťákem a otestované procesy by měly být hotové do konce roku 2026.
Časté otázky
Co je směrnice ViDA a od kdy platí?
ViDA (VAT in the Digital Age) je směrnice Rady (EU) 2025/516 z 11. března 2025, která mění evropskou směrnici o DPH ve třech oblastech: digitální reporting a e-fakturace, platformová ekonomika a jednotná registrace k DPH. Účinná je od 14. dubna 2025, jednotlivé povinnosti ale nabíhají postupně. První část má v Česku transponovat sněmovní tisk 218 s navrhovanou účinností od 1. 1. 2027 a 1. 7. 2028 (novela je v projednávání); přeshraniční e-fakturace a digitální reporting začínají v celé EU 1. července 2030.
Týká se ViDA i firmy, která obchoduje jen v Česku?
Přímo ne. Povinnost od 1. července 2030 dopadá na přeshraniční B2B transakce mezi členskými státy EU. Tuzemskou e-fakturaci může Česko zavést kdykoli vlastním zákonem, dnes ale žádný takový návrh neexistuje; pokud by domácí režim vznikl, musí být do 1. ledna 2035 sladěn s evropským standardem. Stav české legislativy sledujeme na stránce e-fakturace v Česku.
Co od roku 2030 nahradí souhrnné hlášení?
Digitální reporting přeshraničních transakcí (v terminologii směrnice digital reporting requirements, DRR). Údaje o dodáních do jiných členských států budou finanční správě předávány z jednotlivých strukturovaných e-faktur téměř v reálném čase místo dnešního souhrnného hlášení za období. Konkrétní české rozhraní, lhůty a formu zatím žádný zákon neupravuje; podle dostupných informací zahraniční modely studuje pracovní skupina ministerstva financí a GFŘ.
Musím kvůli ViDA používat síť Peppol?
Směrnice předepisuje formát, ne doručovací cestu: přeshraniční e-faktura musí být strukturovaný dokument podle evropské normy EN 16931. Peppol je celoevropská síť, kterou pro doručování zvolilo Slovensko a řada dalších států, a česká firma se k ní může dobrovolně připojit už dnes přes soukromé přístupové body. Česko svůj model zatím nevybralo; připojení k Peppolu je nicméně praktická cesta, jak mít technický základ roku 2030 hotový bez ohledu na to, jak se stát rozhodne. Podrobnosti na stránce Peppol pro české firmy.
Jak ViDA souvisí se slovenskou e-fakturací od roku 2027?
Slovensko využilo možnost, kterou ViDA otevřela, a zákonem č. 385/2025 Z. z. zavedlo tuzemskou povinnou e-fakturaci od 1. ledna 2027. Jde o první fázi, která platí jen pro transakce mezi subjekty usazenými na Slovensku. Přechodné období podle § 85o slovenského zákona o DPH končí 30. června 2030 a od 1. července 2030 nastupuje druhá fáze podle ViDA, tedy přeshraniční B2B faktury; teprve tehdy se změna dotkne i českého exportéra bez slovenské provozovny. Slovenské dcery a provozovny českých firem ale řeší rok 2027 už teď, viz průvodce slovenská e-fakturace.